Laděna Plucarová: Die Sammlung Historica Třeboň 1216 – 1659 (1696)

Europadimensionen historischer Quellen im Mittelalter und in der modernen Forschung

čeština

Sbírka Historica Třeboň představuje pro třeboňský archiv a české archivnictví klenot. Obsáhlou sbírku dokumentů rozličné provenience a charakteru lze označit jako  jedinečnou a nezastupitelnou. Vznikla umělým tématickým výběrem z více pramenných celků, z nichž nejobsáhlejším byl bývalý rodinný a rodový archiv Rožmberků, předních velmožů Království českého, opatřený již na přelomu 16. a 17. století seznamem zpracovaným rožmberským archivářem Václavem Březanem (1568 – 1618) a rozdělený na poč. 19. stol. schwarzenberskými archiváři do 4 umělých sbírek s názvem Historica, Cizí rody, Cizí statky a Cizí doly. Na pořádání sbírky Historica pracovali v letech 1828 – 1832 archivní adjunkt Vojtěch Häusler (1790 – 1849) a akcessista František Metze (1811 – 1875) z podnětu častých studijních návštěv historiografa Království českého Františka Palackého a také z popudu poněkud  obtížné orientace. Materiál je od té doby v chronologické řadě, signatury jsou označeny číselně tak, že dokumenty týkající se obsahově i časově jedné záležitosti spolu související mají vlastní číslo bez ohledu na množství dokumentů pod ním uložených (např. legace Viléma z Rožmberka do Polska 1572-1576, sign. 4834). Výsledkem prací byla pomůcka složená ze 14 fasciklů chronologicky seřazených německých regest na volných listech, abecední jmenný i věcný rejstřík do roku 1450, který byl v letech 1961, 1962 a 1965 rozšířen o lístkový rejstřík osobní, místní a věcný do roku 1682. V letech 1993 – 1997 byla ke sbírce Historica vytvořena archivářem Adolfem Kalným moderní archivní pomůcka – pětidílný inventář o 8 svazcích s veškerými rejstříky, disponujeme rovněž jeho elektronickou podobou, inventář se stal rovněž metadatovým základem při digitalizaci, je možné jej užívat na www. digiarchiv.cz Sbírka Historica ve statistických údajích – obsahuje 12,86 bm archivních dokumentů z časového období 1216 – 1659 (1696) (nejstarší je latinská pergamenová listina papeže Innocence III. z roku 1216 zmocňující  pražského biskupa Ondřeje, aby rozhodl majetkové spory kláštera v Milevsku, nejmladším dokumentem je list Petra hraběte Zrinského Janu Adolfovi ze Schwarzenberku), 339 listin, 1 knihu a 7 679 listů, zpráv, dopisů, psaných i tištěných novin. Ke sbírce je zhotoveno 142 studijních mikrofilmů, 124 bezpečnostních a celkem 419 planfilmů, v r. 2009 byly v rámci projektu MonasteriumICARUS zdigitalizovány všechny listiny z let 1216 – 1625 (celkem 339 ks) a od 20. srpna 2010 se digitalizuje silami a péčí SOA Třeboň sbírka celá, v současnosti se nacházíme u inv.č. 3 999 (z celkového č. 8 020).

historica_1b-0005Jedinečnému významu dokumentů obsažených v této sbírce odpovídá také vysoký stupeň ochrany vyplývající ze skutečnosti, že Sbírka Historica byla prohlášena v roce 1977 za archivní kulturní památku a vládním nařízením v roce 2000 také za národní kulturní památku. S tím těsně souvisí některá omezení přístupnosti, širší badatelské veřejnosti jsou předkládány mikrofilmové kopie, nyní je postupně nahrazují digitální snímky. Sbírka je uložena v historickém a současně speciálním trezorovém depozitáři, ve kterém je stále monitorován klimatický režim.

Množství různorodých dokumentů obsažených ve Sbírce Historica poskytuje prameny k politickým, právním, církevním a kulturním dějinám zemí Království českého, Habsburské monarchive a jiných evropských zemí. Písemnosti hospodářského a sociálně ekonomického charakteru zvláště ze 16. a 17. století obsahově přinášejí informace týkající se zemských financí, berní, královských a císařských dluhů, obchodních cest a kupeckých skladů, cel, mýt, dovozu soli a vývozu obilí a ryb z Čech do Evropy, mincovních řádů, řádů pro řemeslníky, postihu tuláků, paličů, sociálních nepokojů havířů. Kulturní, duchovní, sociologické a společenské poměry lze studovat ze satir, písní a pamfletů proti náboženským odpůrcům, papežských nařízení, z různých proroctví a rukopisných zlomků se čtením o zhoubných morech či hladu, o požárech nebo jiných živelních pohromách. Formálně z pohledu diplomatických katergorií jsou ve sbírce zastoupeny listiny, listy, posélací listy (misssiv), relace, stížnosti, opisy, konfirmace, inserty, zprávy, noviny psané i tištěné, jedna jediná kniha.

Výběr některých evropských archiválií:

historica_1b-0003– důležtým státoprávním dokumentem je originál mírové smlouvy českého krále Přemysla Otakara II. uzavřené s uherským  králem Bélou IV. 3. dubna 1254, podle níž bylo vévodství štýrské rozděleno mezi oba jmenované a vévodství rakouské připojeno k Čechám (sign. 1b, inv.č. 2).

 

 

historica_112-0008

– středověké středoevropské dějiny zmítané politickými a válečnými konflikty zde figurují zejména od husitských válek otřásajících Evropou – vyhlášení klatby na Mistra Jana Husa (sign. 112, inv.č. 127), dekret sněmu v Kostnici 6.6.1417 zakazující přijímání pod obojí, zpráva o slavném vítězství v bitvě u Domažlic 1431).

 

 

– řada listů uherské královny Alžběty z let 1440 – 1442 k volbě syna Ladislava za krále českého.

historica_1558-0004

 

 

 

– řeč papežského legáta Eneáše Sylvia na sněmu v Benešově 1451 (sign.1558, inv.č. 2042) a dopis téhož 1453 Rožmberkům jako ochráncům víry.

 

 

– řada listů Jana Kapistrana  Rožmberkům 1451 – 52 ve věcech obrany víry (sign. 1579, inv.č. 2063).

– bula papeže Pavla II. z 8.12.1465, v níž vyhlašuje klatbu nad českým králem Jiřím z Poděbrad ( sign. 1903, inv.č. 2437).

– zpráva o rolnickém povstání v Uhrách  z roku 1514 ( sign. 3633, inv.č. 4348).

– přepis listu Martina Luthera z 1523, v němž bojuje proti zádušním bohoslužbám (sign. 3849, inv.č. 4606).

– dramatický konec jagellonské éry (píseň o smrti krále Ludvíka u Moháče 1526 (sign. 3898, inv.č. 4662) a následné zvolení a nástup Ferdinanda I. Habsburského na trůn znamená prosazování se velké monarchie Habsburků v celé střední Evropě.

– sada dokumentů ke Šmalkaldské válce v Německu. Česká stavovská obec velmi pečlivě sledovala vývoj událostí a těžila z nich pro svou opozici s Ferdinandem I., porážka saského kurfiřta Jana Fridricha v roce 1547 znamemala katastrofu Šmalkaldských a také pád stavovského odboje v Čechách. Jen na okraj, pouze Rožmberkové vyslali svůj oddíl na pomoc  tažení do saského pomezí. (sign. 4188, inv.č. 5018).

– od 40. let 16. století byla pro Habsburky a podstatnou část Evropy kritická situace na hranicích s Turky, válka s tímto vytrvalým nepřítelem si žádala obrovské finanční náklady a prohlubovala závislost panovníka na stavech, které rozhodovaly o poskytnutí berní a vojenské pomoci, několikatisícové české vojsko táhlo do Uher pod velením Viléma z Rožmberka, který si tímto činem budoval neotřesitelnou kariéru. (1526 turecký sultán vyhl.válku kr. Fredinandovi, sign. 3886, invč. 4650) Tureckým nebezpečím se zabývají německy psané noviny z let 1553 – 1611 zasílané Rožmberkům jejich agenty snad ze všech evropských míst a měst (vítěz. bitva nad Turky u Stoličného Bělehradu 1593 (sign. 5676, inv.č. 7091). Obsahují nespočet jiných zpráv – politických, hospodářských, sociálních, což z novin činí materiál mimořádné výpovědní hodnoty.

– v letech 1571 – 1592 stoupá politická hvězda Viléma z Rožmberka, když jako zmocněnec císaře Maxmiliána II. projednává v Sasku a Braniborsku rozdělení válečných břemen a v roce 1574 získává souhlas kurfiřtů ve věci zajištění trůnu pro Rudolfa II. (sign. 4891, inv.č. 5917).

– v několika vlnách (1572 – 1573, 1574 – 1575, 1576) Vilém z Rožmberka jako diplomat vede několik poselství do Polska k obhajobě habsburské kandiatury na uprázdněný polský trůn (sign. 4834A, inv.č. 5792 – 1573, sign. 4837/36, invč. 5811, 1574-76 tajná korespondence Vilémovi jako kandidátovi, sign. 5399/51 – 1588 Šimon Lomnický z Budče píseň).

povstání Štěpána Bočkaje a Bethena Gabora v Uhrách 1604 (sign.6054, inv.č. 7587).

Majestát Rudolfa II. z roku 1609 a náboženských svobodách (sign. 6158, inv.č. 7728).

– dokumenty k zásadnímu evropskému konfliktu, k 30leté válce přesahují již rámec rodu Rožmberků (vymřeli 1611), pocházejí z období švamberského a ve srovnání s jinými dějinnými událostmi je jejich zastoupení poměrně nízké.

Historická obec o této mimořádné sbírce vždy věděla, na výsluní ji vynesl český historik František Palacký ve svých Dějinách národa českého, který téměř bezezbytku využil nejstarší materiál, zejména prameny do roku 1526, ve zmíněném díle, ostatní v řadě edičních podniků. Po něm přicházel a přichází každý, kdo se věnuje středověkým a raně novověkým dějinám českým i evropským, současný badatel má práci ulehčenu on-line přístupem do zdigitalizovaného základu Historica (listiny) a do poloviny kompletní řady dokumentů. Digitální snímky vysoké kvality a dálkový přístup chrání dokumenty prvořadého charakteru a zprostředkovává jejich studium do netušených míst. Výtečný třeboňský archiv, řečeno slovy Františka Palackého, tak zůstává výtečným i v 21. století, když skvosty šlechtického rodu rožmberského a švamberského dokonale shromažďované pečlivým Václavem Březanem a zpracované elitními schwarzenberskými archiváři v 19. století, doplněné a zmodernizované těmi nejlepšími třeboňskými archiváři ve století dvacátém, nyní jejich nástupci zprostředkovávají široké odborné veřejnosti a všem, kteří stále jeví o třeboňský archiv neutuchající zájem.

 

All photos are the property of the State Archives in Třeboň.


Redaktion

Univ.-Doz. Dr. Adelheid Krah ist Senior Lecturer am Institut für Geschichte der Universität Wien; sie forscht und lehrt als habilitierte Universitätsdozentin, SL, in den Bereichen Mittelalterliche Geschichte, eLearning, Geschichte Mittel/Zentraleuropas und Westeuropas. Sie arbeitete auch als Archivarin am Bayerischen Hauptstaatsarchiv in München, ist Fellow des DHI-Paris und im Vorstand von ICARUS.

Das könnte Dich auch interessieren …

Schreibe einen Kommentar

Deine E-Mail-Adresse wird nicht veröffentlicht. Erforderliche Felder sind mit * markiert.

Diese Website verwendet Akismet, um Spam zu reduzieren. Erfahre mehr darüber, wie deine Kommentardaten verarbeitet werden.